Co dělat, když... Zákony a vyhlášky vymezují povinnosti a postupy týkající se hlášení a omezování výskytu invazních rostlin.
Veřejnost Dle § 9 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči má ohlašovací povinnost každý, kdo zjistí výskyt invazního druhu. Hlášení lze kromě rostlinolékařské správy (dnes součástí ÚKZUZ[1]) podávat také na jednotlivých obecních úřadech nebo na úřadech obcí s rozšířenou působností (Hlučín, Kravaře, Opava). Hlášení výskytu invazních rostlin by mělo obsahovat základní údaje: druh rostliny, velikost a hustota porostu, ohrožení okolních pozemků, životního prostředí nebo zdraví lidí či zvířat, případně jiné důvody, aktuální fotografie (případně i dokumentace předchozího stavu) včetně času pořízení s možností identifikace místa (např. budova, cesta, plot, sloup a jinéí pevné znaky v terénu). Mělo by být patrné, že se rostliny šíří, nejsou likvidovány apod.
Vlastníci, správci a majitelé pozemků Dle zákona o rostlinolékařské péči § 3 jsou vlastníci povinni: a) zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů včetně plevelů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo nedošlo k poškození životního prostředí anebo k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat, b) používat k ošetřování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů proti škodlivým organismům pouze přípravky, další prostředky a mechanizační prostředky povolené k používání podle tohoto zákona, a to způsobem, který nepoškozuje okolní porost, zdraví lidí a zvířat nebo životní prostředí. Odstranění invazních rostlin z pozemků mohou dle § 68 zákona O ochraně přírody a krajiny požadovat po vlastnících orgány ochrany přírody (OOP), kterými jsou například úřady obcí s rozšířenou působností (ORP), Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK) a v některých případech i krajské úřady. Na základě ustanovení § 68 mohou OOP v rámci opatření ke zlepšování přírodního prostředí uzavírat s vlastníky dohody o způsobech provádění péče o pozemky z důvodů ochrany. Pokud na výzvu neučiní vlastník či nájemce pozemku žádný zásah, jsou OOP oprávněny provádět zásahy samy či prostřednictvím jiného subjektu. Tento zákon neukládá za neuposlechnutí výzvy žádné sankce. K uskutečnění záměrů uvedených v § 68 lze za určitých předpokladů poskytnout i finanční příspěvek (viz § 69). Pokud vlastník (obec, soukromá osoba, firma) pronajímá pozemky, je vhodné, aby byly výše uvedené povinnosti zahrnuty nájemci přímo ve smlouvě spolu se sankcí za jejich neplnění a s možností uplatnění náhrady způsobené škody. Vlastníci by také měli dle § 9 zákona o rostlinolékařské péči upozorňovat na zaplevelení v okolí svých pozemků. Podle zákona č. 326/2004 Sb., o ochraně přírody a krajiny § 5 odst. 4 musí vlastník žádat o povolení v případě úmyslu záměrně rozšiřovat do krajiny (tedy i pěstovat) geograficky nepůvodní druhy rostlin či živočichů. Týká se to i současných trendů pěstování cizokrajných medonosných, energetických či okrasných plodin, jako jsou např. rychle rostoucí japonské topoly a paulovnie. Vlastníci a nájemci pozemků, kteří čerpají dotace v rámci přímých podpor v zemědělství, musí ohledně invazních druhů dodržovat podmínky uvedené ve standardu DZES (dobrý zemědělský a environmentální stav půdy), konkrétně DZES 7: Zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin. Výška bolševníku velkolepého nesmí přesahovat 70 cm, což bohužel není dostatečnou zárukou nekvetení a nešíření této rostliny (dokáže vykvést a vytvořit semena i po posečení ve výšce cca 30 cm). Je proto vhodné provádět regulaci kvetoucích a časně odkvetlých rostlin před jejich vysemeněním a v případě mechanického zásahu i následnou likvidaci (spálení) částí odstraněných rostlin. Ti vlastníci pozemků, kteří provedou např. na lemu mezofilní louky seč bolševníku před 15. 7., se mohou dostat do konfliktu s kontrolním orgánem (SZIF), jelikož pravidla dotací dovolují seč na tomto typu luk až v období od 15. 7. do 31. 8., ne dříve. Termín seče vhodný z hlediska ochrany určitých společenstev je zde naprosto nevhodný z hlediska zamezení šíření bolševníku (sekání před odkvětem), což má za následek vysemenění bolševníku a zároveň nesplnění podmínky DZES 7 a neudržení výšky bolševníku pod 70 cm. Souvislý porost bolševníku velkolepého v lemu louky by proto neměl být do tohoto režimu zařazen. Vlastníci lesa mají dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích v § 32 mj. „bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismů“. Škodlivými organismy nejsou míněny invazní druhy rostlin nebo živočichů, ale tyto organismy jsou zde definovány jen jako původci chorob nebo rostlinní a živočišní škůdci lesních porostů. Práva a povinnosti vlastníků nebo nájemců pozemků vymezuje i zákon 128/2000 Sb. o obcích a Obecně závazné vyhlášky (OZV) obce, v jejichž správním území se pozemky nacházejí.
Úřady Dle zákona o rostlinolékařské péči (§ 70) jsou povinny řešit problematiku invazních druhů orgány státní správy – Ministerstvo zemědělství (MZe), Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ) a celní správa, v omezeném rozsahu také obecní úřady (OU) a obecní úřady obcí s rozšířenou působností (ORP). V dalším textu dle potřeb a zaměření této metodiky uvádíme rozsah kompetencí a činností obecních úřadů a úřadů obcí s rozšířenou působností v souvislosti s řešením zaplevelení nebo likvidace invazních rostlin.
Obecní úřady Obecní úřady dle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči (§ 9) přijímají oznámení o výskytu nebo podezření z výskytu škodlivých organismů, v našem případě invazivních rostlin. Tato oznámení předkládají Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZUZ) k dalšímu řízení. Vykonávají působnost na úseku ochrany včel (§ 51 odst. 2 a 6) a na úseku letecké aplikace podle (§ 52 odst. 10.) – přijímají od chovatelů včel hlášení o umístění trvalých a přechodných stanovišť včelstev a o hromadném letu včel a tyto informace na vyžádání poskytují ošetřovatelům porostů. Dále informují obyvatele o obsahu rozhodnutí o povolení letecké aplikace přípravků na ochranu rostlin způsobem v místě obvyklým. Obec vystupuje často také jako vlastník nebo pronajímatel pozemku, výskyt invazních druhů se jí proto může týkat z tohoto pohledu (viz výše). Obce bez rozšířené působnosti, které nemohou postupovat podle rostlinolékařského zákona, mohou omezeně problematiku zaplevelení řešit podle zákona o obcích (§ 58 odst. 2). Především v zastavěných územích lze řešit problematiku invazních rostlin obecně závaznou vyhláškou (OZV) vydanou za účelem zlepšení estetického vzhledu veřejné zeleně na veřejných prostranstvích. OZV však nemůže primárně řešit zamezení šíření škodlivých organismů, plevelů, plísní apod., jelikož to řeší zákon o rostlinolékařské péči. Předmět a cíl regulace OZV podle § 10 písm. c) zákona o obcích se neomezuje jen na ochranu rostlin jako živých organismů, ale zahrnuje (primárně) ochranu veřejné zeleně v závislosti na místních podmínkách a zájmech obyvatel dané obce. Obce také mohou uložit pokutu (§ 47b odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích) za neudržování čistoty a pořádku na vlastněném nebo užívaném pozemku tak, že naruší vzhled obce. Většinou však tuto pokutu ukládají jen za zjevný odpad, a to i proto, že problematiku zaplevelení řeší jiný zákon (zejména zákon o rostlinolékařské péči).
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností (ORP) Dle rostlinolékařského zákona jsou úřady obcí s rozšířenou působností kromě přijímání ohlášení dle § 9 také věcně příslušné ve svých obvodech projednávat přestupky nebo jiné správní delikty týkající se § 3 odst. 1 písm. a), jde-li o výskyt a šíření plevelů, jakožto škodlivých organismů, které se šíří z neobdělávané zemědělské půdy a neudržované nezemědělské půdy a které ohrožují životní prostředí nebo zdraví lidí nebo zvířat, a ukládají odstranění zjištěných nedostatků se stanovením lhůty. V případě škodlivých organismů, vč. invazních druhů, poskytuje ÚKZUZ na základě žádosti úřadům ORP bezplatně odborný posudek. Spolu se žádostí je nutné zaslat identifikaci dotčeného pozemku (včetně mapky), popsat záležitost, která se má řešit, definovat požadované výstupy. Posudek ÚKZUZ není nutné zpracovávat vždy, např. ohrožení biodiverzity dokážou posoudit odbory životního prostředí ORP samy. Pokud vlastník nebo nájemce pozemku neřeší výskyt invazních rostlin ani po upozornění nebo žádosti o zjednání nápravy, musí být výskyt invazních rostlin řešen úřední cestou. Ta začíná nejprve upozorněním vlastníka na nedostatek, následuje šetření na místě a sepsání protokolu s určením způsobu a termínu nápravy. Pokud vlastník zjedná včas a řádně nápravu (a pokud je možné ji zjednat), nemusí k dalšímu postupu vůbec dojít. Pokud k nápravě nedojde, je zahájeno v případě fyzické osoby řízení o přestupku a u podnikajících fyzických osob nebo právnických osob správní řízení. Obecní úřady s rozšířenou působností mohou dle § 77 odst. 1, písm. e) zákona o ochraně přírody a krajiny vydávat povolení k rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů a k rozšiřování kříženců do krajiny podle § 5 odst. 4 a 5. Dle § 68 odst. 2) zákona o ochraně přírody a krajiny mohou ORP uzavírat z důvodu ochrany přírody dohody s vlastníky např. také o způsobu hospodaření nebo o způsobu likvidace invazních rostlin (s výjimkou zvláště chráněných území, jejich ochranných pásem nebo vojenských újezdů). Pokud vlastník pozemku či jeho nájemce i přes výzvu neplní své zákonné povinnosti a je tak ohroženo zachování druhového bohatství přírody či udržení systémy ekologické stability, mohou ORP dle § 68, odst. 3) zákona o ochraně přírody a krajiny činit opatření k nápravě nebo zlepšení stavu na pozemcích vlastníka a ten je dle § 68 odst. 4 musí strpět. Takový postup je na místě právě v případě opatření proti invazním druhům (bolševník, křídlatka a další), kdy je nutné uskutečnit likvidaci koordinovaně ve značném rozsahu na velkém počtu pozemků najednou. Doporučený postup v případě postupu dle zákona o ochraně přírody a krajiny (Kol. autorů 2015): Vyrozumění vlastníka či nájemce pozemku (§ 68) – písemná výzva nebo protokol o projednání záměru. Orgán ochrany přírody specifikuje ve výzvě k provedení zásahu požadovaný rozsah a podobu. Protokol o ústním jednání musí obsahovat: místo, čas, označení úkonů, které jsou předmětem zápisu, údaje umožňující identifikaci přítomných osob, vylíčení průběhu jednání, označení správního orgánu a jméno oprávněné úřední osoby. Protokol podepisují všechny zúčastněné osoby. Výzva má za cíl působit na vlastníky a nájemce pozemků, aby sami vykonávali činnost za účelem zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability a aby tuto činnost nemusely orgány ochrany přírody provádět samy (či prostřednictví třetí osoby). Provedení zásahů orgány ochrany přírody podle § 68 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny není podmíněno vydáním žádného individuálního správního aktu, přesto je třeba respektovat, že doručením výzvy dle výše uvedeného ustanovení se vlastník (nájemce) pozemku dostává do postavení subjektu, kterému je uložena správním orgánem (orgánem ochrany přírody) povinnost provést konkrétní opatření (za účelem zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability). Výzva má tak povahu rozhodnutí správního orgánu s čímž souvisí povinnost odůvodnit rozhodnutí (jeho přezkoumatelnost ve správním a soudně správním řízení). Jestliže vlastník na základě výzvy ve stanoveném termínu nekoná, provede orgán ochrany přírody sám či prostřednictvím jiného subjektu zásahy ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí. Odpovědnost vůči vlastníkům či nájemcům nese orgán ochrany přírody. Pokud při zásahu vznikne vlastníkovi dotčeného pozemku škoda, má možnost získat odpovídající náhradu. Újma vlastníka se snižuje také tím, že náklady na provedení zásahu, realizuje-li ho orgán ochrany přírody, nese tento orgán.
V některých případech jsou dle zákona do problematiky invazních druhů zapojeny další orgány státní správy.
Krajský úřad Vykonává státní správu na území přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí (§ 77a), odst. 3) zákona o ochraně přírody a krajiny).
Agentura ochrany přírody a krajiny Vykonává státní správu na území chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, nejde-li o vojenské újezdy nebo o území národních parků a jejich ochranných pásem, v rozsahu působnosti obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů, není-li příslušné Ministerstvo životního prostředí (dle § 78, odst. 1) zákona o ochraně přírody a krajiny).
|
Kontakt invazivni-druhy@centrum.cz
KE STAŽENÍ Metodika ke stažení - Návody k omezení a likvidaci křídlatky a bolševníku
Leták ke stažení - Jak na invazní druhy rostlin
Prezentace - Workshop 11.6.2019
Aktuality Byly vloženy 2 dokumenty ke stažení - metodika a leták
invazivni-druhy@centrum.cz
|