Patrně přelomovým krokem v likvidaci křídlatek byl rok 2005, kdy byl prezentován tzv. Beskydský postup, za nímž stálo ZO ČSOP Kunčice pod Ondřejníkem (odkaz). Tato metoda se pak v různých kombinacích používá při likvidaci křídlatek dodnes.

Nejdůležitější zásadou tohoto postupu je, že se rostliny v průběhu vegetačního období nijak nesekají ani mechanicky neničí. Porosty se před ošetřením označí tabulkou, že budou postřikovány herbicidy a po postřiku, že jsou ošetřeny. Rostliny se pečlivě stříkají herbicidy v období pozdního léta (srpen – září) v době nasazení poupat či době odkvětu (s ohledem na včely) a pokud možno ve fázi couvání měsíce, což má maximalizovat asimilaci herbicidů směrem do podzemních částí rostliny a znásobit jejich účinnost.

Po deseti až čtrnácti dnech se kontroluje opad listů. Podle stavu porostu se provede druhý nebo třetí postřik, nejpozději však 10 dnů před prvními mrazy, nejlépe počátkem září.

Na jaře se odstraní uschlá biomasa. Při výskytu mladých křídlatek se na jaře v následujícím roce provede jejich vykopání a spálení. Případně se opět v srpnu až září přistoupí k bodové aplikaci herbicidů. Ošetřené plochy je nutné kontrolovat i v následující letech. V rámci tohoto postupu se používá koncentrace Roundup Biaktiv (5–6 %) kolem vodních toků, Roundup Rapid (3–5 %) minimálně 5 m od okraje vodních ploch a toků,  Roundup Forte (2,5 % roztok).

 V rámci projektu LIFE III Nature Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky byla použita modifikovaná metoda Beskydského způsobu (Barták a kol. 2010).

 

Aplikace herbicidu postřikem na list je metoda, která je pro likvidaci křídlatek i jiných invazních druhů běžně používána. Následující informace se týkají použití herbicidu Roundup Biaktiv (koncentrace), při použití jiného druhu herbicidu se mohou lišit. Při práci s herbicidy je vždy nutné postupovat podle návodu a dodržovat pokyny výrobce uvedené v bezpečnostním listu.

Metoda spočívá v postříkání rostlin křídlatek herbicidem (v optimální variantě) na konci vegetačního období. V té době se křídlatky chystají na překonání zimního období a zatahují asimiláty z nadzemních částí do oddenkového systému. Pokud v této době „ošetříme“ rostlinu herbicidem, sama „dopraví“ herbicid spolu s asimiláty do oddenků a „otráví se“. Reakcí křídlatek na postřik je postupné žloutnutí (hnědnutí) a opadávání listů od báze stonků. Reakce se však nedostaví okamžitě, ale většinou až po 7 – 14 dnech. Rychlost reakce závisí na stanovišti a průběhu počasí. Na nezastíněných plochách a při slunečném počasí nastává dříve. Známé jsou i případy, kdy křídlatky na zářiový postřik herbicidem viditelně vůbec nezareagovaly, avšak následující jaro již znovu neobrazily. 

Křídlatky nelze zničit pouze jedním postřikem herbicidu, postřiky je nutné opakovat, ideálně více let po sobě. Aplikace herbicidu postřikem na list, která byla stěžejní metodou likvidace křídlatek v rámci projektu, má dvě alternativy lišící se v době začátku postřiků.

 

Některé běžně doporučované postupy počítají s tím, že lze běžně křídlatku vyhubit během jednoho roku s tím, že spíše výjimečně je nutný zásah ve 2. roce. Z mnoha opakování a z praktického srovnání různých postupů se ukazuje, že tento předpoklad může fungovat jen občas a na menších plochách. Mimo tyto výjimky se jeví jako nezbytný opakovaný postřik prováděný nejméně v průběhu dvou, ideálně však v průběhu tří a více let (ideálně 4–5).  Doporučeno je jeden rok před ukončením likvidace postřiky vynechat a teprve poslední rok znovu křídlatky ošetřit. Je tak větší šance na nalezení přeživších rostlin. Tento postup, lze však uplatnit ve variantě likvidace 4 a více let.

Výhody: aplikace herbicidu postřikem na list je nejúčinnější známá metoda. Její účinnost se zvyšuje aplikací v pozdním létě (srpen, září).

Nevýhody: vnášení cizorodých látek do životního prostředí, likvidace podrostu (herbicid zahubí všechny zelené rostliny), možnost havárie, možnost vzniku odolnosti rostlin na herbicid, omezení práce v závislosti na počasí.

• Aplikace je prováděna zádovým postřikovačem, jedná-li se o jednotlivé rostliny, nebo rosičem, jedná-li se o souvislé plochy. Je nutné zajistit rovnoměrné zvlhčení celé rostliny.
• Herbicid aplikujeme nejlépe v době poupat a květu (srpen, září).
• Za 14–28 dní po prvním postřiku je nutné překontrolovat ošetřené území a aplikovat herbicid na rostliny, které přežily. Tento postup opakujeme až do úplného zničení porostu (cca 2–3×).
• Při práci s herbicidem postupujeme vždy opatrně a šetrně k okolní flóře.
• Pracujeme pouze za vhodného počasí – bezvětří, beze srážek při ošetřování a alespoň 6 hodin po provedení postřiku. Metodu nelze použít bezprostředně po intenzivních srážkách. S postřiky skončíme 14 dní před prvními mrazy (mráz spálí nadzemní části rostliny a postřik by byl neúčinný).
• Ve zvláště chráněných územích v maximální míře respektujeme platný plán péče o chráněné území (pokud invazní rostliny zahrnuje). 

 

_____________

Použitá literatura:

BARTÁK R. A KOL., Metodika likvidace invazních druhů křídlatek (Reynoutria spp.), Moravskoslezský kraj 2010.

 

Aplikace herbicidu na list postřikovačem

 

Aplikace herbicidu rosením

 

Nevýhodou aplikace herbicidu rosením může být vyšší riziko zasažení a okolí porostu křídlatky

 

Listy křídlatky po aplikaci postřiku

 

Měsíc po aplikaci postřiku

 

Měsíc po aplikaci postřiku

 

Na jaře po chemickém ošetření

 

Rok po chemickém ošetření

 

Stav po ošetření slabou koncentrací herbicidu

 

Stav po ošetření příliš silnou koncentrací herbicidu - rostlinu rychle "spálí", účinné látky se nedostanou do kořenového systému