Likvidace bolševníku - Příklady dobré praxe

Přírodní rezervace Góra Gipsowa, gmina Kietrz (PL)

Jak samotná přírodní rezervace Góra Gipsowa, tak její nejbližší okolí patří na území gminy Kietrz (jeden z účastníků projektu) k oblastem nejvíce „zasaženým“ invazivními bolševníky. Likvidace bolševníků je v této oblasti prováděna od roku 2015 Regionálním ředitelstvím ochrany životního prostředí v Opolí. Od roku 2017 jsou tyto aktivity spolufinancovány z prostředků Regionálního operačního programu Opolského vojvodství na období 2014–2020. Likvidace (na celkové ploše 5,6 ha) se zde provádí třemi způsoby v závislosti na typu stanoviště, na němž se bolševníky vyskytují:

1. Mechanické metody spočívající ve vykopávání bolševníků včetně kořenů (do hloubky minimálně 30 cm) jsou používány na stanovištích přírodně bohatých xerotermních travinných společenstev, kde bolševníky tvoří nepříliš velké, ale husté porosty. Práce jsou prováděny v dubnu a květnu.
2. Chemické metody jsou používány v lesních porostech s druhotným původem. Metoda spočívá v použití herbicidu, přičemž se upřednostňuje zavádění přípravku do kořenového krčku bolševníků pomocí injektáže. Toto opatření se provádí pomocí zařízení typu „Pastwa“ ve dvou sériích: na začátku vegetačního období (duben/květen) a v červnu; v případě nedostatečných výsledků se zopakuje znovu v červenci. Výška ošetřovaných rostlin by neměla přesahovat 50 cm. Aktivní látkou využívanou v této metodě je glyfosát.
3. Kombinovaná metoda se používá v xerotermních travinných společenstvech. Na začátku vegetačního období (duben-květen) se přesekne kořenový krček bolševníku v hloubce 15 až 20 cm. V případě nedostatečných výsledků se v červnu (a je-li to nutné také v červenci) bodově aplikuje herbicid, analogickým způsobem jako v lesních porostech.

Ve vzácných případech, kdy přes provedená opatření nebo následkem přehlédnutí dojde k vykvetení jednotlivých rostlin, je dodavatel povinen odstranit květenství a tuto činnost podle potřeby opakovat.

Biomasa, která vzniká následkem prováděných opatření, se skladuje na hromadách uložených na nepropustné vrstvě (izolační folii) a zabezpečených síťovinou před roztaháním zvířaty a větrem. Tato místa jsou navíc označená tabulkou, která varuje před nebezpečím poškození lidského zdraví.

Karlovarský kraj – Omezení výskytu invazních druhů rostlin v Karlovarském kraji (CZ)

Největší projekt v České republice kladoucí si za cíl omezení výskytu mj. invazního bolševníku velkolepého proběhl v letech 2013–2015 v Karlovarském kraji (odkaz) a byl spolufinancován Evropskou unií. Byly použity mechanické, chemické a kombinované metody. U bolševníku velkolepého bylo cílem projektu snížit jeho výskyt o 85 % v případě chemicky ošetřovaných lokalit a o 60 % v případě mechanické likvidace. Celková plocha zamořená bolševníkem zahrnovala více než pět tisíc hektarů. Mechanické metody jako kosení, vykopávání a přesekávání kořenového krčku byly používány v oblastech, kde s ohledem na platnou legislativu nebylo možné použít chemické prostředky. Byla přitom zohledněna nutnost ochrany vod, lázeňských lokalit a přírodně cenných lokalit. Tyto metody měly rovněž přednost v místech, kde převažovalo ekologické zemědělství. Seč probíhala od června 2–4x během sezóny, v přibližně čtyřtýdenních odstupech. V případě výskytu jednotlivých, rozptýlených rostlin bylo prováděno vykopání nebo přeseknutí kořenového krčku.

V rámci chemické likvidace byl uplatňován plošný a bodový postřik nebo nátěr listů. Upřednostňovalo se použití selektivního herbicidu (přípravek „Garlon“ obsahující aktivní látku triclopyr), u kterého nebyl zaznamenán negativní vliv na traviny. Při plošném postřiku byly používány postřikovače nesené za traktorem nebo motorové postřikovače, zatímco při bodovém postřiku postřikovače ruční. Práce byly prováděny od května.

Nátěr herbicidem byl prováděn dvěma způsoby: natíráním listů nebo odstraněním květenství a natíráním řezné plochy chemickým prostředkem např. pomocí štětce. Výhodou této časově náročné metody je, že nezasahuje žádné další rostliny v okolí.

Za zajištění udržení dosažených výsledků během desetiletého období udržitelnosti zodpovídají vlastníci a správci pozemků, na kterých byl bolševník likvidován. Stát jim za tímto účelem poskytuje dotaci ve výši, která se odvíjí od velikosti plochy zasažené bolševníkem. Jedním nejčastějších nástrojů zajištění udržitelnosti dosažených výsledků je pastva skotu.

 Pokryvnost bolševníku je na lokalitách v Karlovarském kraji různá. Na obrázku je hustý porost bolševníku v lese.

Bolševník se roztroušeně vyskytuje také v pastvinách. Byl zde likvidován, avšak vzhledem k tomu, že se jedná o ekologicky obhospodařované trvalé travní porosty, nelze zde bolševník odstraňovat chemicky, ale jen sečením, pastvou nebo vyrýváním.

Markantní je dvojí přístup na této loklitě - vpravo pastvina v ekologickém režimu, vlevo chemicky ošetřená část s minimem rostlin bolševníku.

Společný výskyt bolševníku a křídlatky. 

 Semenáče bolševníku.

Porost bolševníku na lokalitě, kde byl již v minulosti likvidován. Po několikaletém úsilí zde zbyly ostrůvky, které budou chemicky a mechanicky odstraněny v následujících letech. 

Ukázka likvidace bolševníku vyrýváním na louce. Také zde bl v minulosti souvilý vysoký porost.

Je nutné, aby byl vyrytý celý kořen, v tom případě se již nemůže rostlina obnovit.

Adrián Czerník se učí metodu vyrývání bolševníku. 

 Bolševník po zásahu selekrivním herbicidem (Garlon). 

Rostlina bolševníku po zásahu selekrivním herbicidem (Garlon). 

Autorský kolektiv s paní Pocovou na jedné z ošetřených lokalit.