Pravidla pro použití přípravků při chemické likvidaci invazních druhů

Výběr vhodné metody likvidace se řídí omezeními danými minimalizací dopadu na okolí a životní prostředí. Tyto principy jsou přehledně zpracovány v publikaci – Metodiky likvidace invazních druhů rostlin, Omezení výskytu invazních druhů rostlin v Karlovarském kraji (odkaz). Uvádíme je zde v upravené verzi.

Při používání chemických metod likvidace rostlin je nutné myslet na několik omezení vyplývajících ze zákona a také ze zdravého selského rozumu. Před aplikací herbicidů je nutné mít písemný souhlas či vyjádření vlastníků, správců či nájemců pozemků. Hlavní pravidla jsou stanovena zákony a předpisy, zejména je omezováno použití chemických přípravků, a to jednak v pásmech hygienické ochrany (PHO) a také na pozemcích obhospodařovaných v režimu ekologického zemědělství (půdní bloky registrované v LPIS). Omezováno je také použití herbicidů v dalších oblastech, jako jsou maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ), významné krajinné prvky (VKP), Evropsky významné lokality (EVL) a Ptačí oblasti, oblasti Natura 2000 a podobně. Vážnou hrozbou je také zdravotní závadnost často používaných herbicidů.

Používat chemický postřik v ČR může dle zákona 326/2004 Sb. pouze odborně způsobilá osoba. Při aplikaci herbicidů je třeba brát v úvahu také informace o aktuálním umístění včelstev, které jsou dostupné na obecních úřadech. O použití herbicidů se rozhodujeme i podle svažitosti terénu a zejména podle aktuální předpovědi počasí – postřiky nelze provádět za větru či za deště, nebo pokud je pravděpodobné, že do několika hodin po aplikaci by mohlo začít pršet. Vodu není dovoleno nabírat z vodních toků a nádrží, je potřeba ji v dostatečném množství vozit s sebou. Podrobněji je o pravidlech použití herbicidů pojednáno v další části této kapitoly, aktuální informace lze nalézt také na webových stránkách eAGRI (odkaz).

V případě zásahu v biologicky hodnotných oblastech, na plochách se smíšenou vegetací, v blízkosti vodních ploch a v chráněných územích je třeba postřik aplikovat za pomoci nástavců umožňujících přesný zásah nežádoucích rostlin.

Hlavními kritérii výběru musí vždy být:

• Účinnost
• Minimalizace dopadu na okolí a na životní prostředí
• Hospodárnost zásahu

Dalším kritériem výběru metodiky pak jsou konkrétní podmínky v lokalitě výskytu:

• Velikost a způsob využívání zasažené plochy
• Hustota porostu invazních rostlin (pokryvnost)
• Aktuální růstová fáze a přístupnost lokality

Osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky

Důležitým pravidlem pro použití chemických látek je to, že jejich aplikaci dle zákona může provádět pouze k tomu odborně způsobilá osoba. Tento požadavek je v České republice zaveden od roku 2006, kdy byl vymezen obsah základního kurzu a doplňujícího školení, způsob vydávání Osvědčení o odborné způsobilosti včetně jeho doby platnosti a principu prodlužování, okruhu dotčených pracovníků s vymezením pracovních činností odpovídajících jednotlivým profesním kategoriím.

• Osvědčení 1. stupně je určeno pro pracovníky, kteří se podílejí na přímé aplikaci herbicidů nebo na přípravě postřikové kapaliny, na přepravě herbicidů či práci ve skladu apod. Pracovníci získají osvědčení 1. stupně s délkou platnosti 5 let bezprostředně po absolvování základního kurzu u vzdělávacího zařízení pověřeného MZe. Pracovníci s osvědčením 1. stupně musí pracovat pod dohledem držitele osvědčení 2. nebo 3. stupně!
• Osvědčení 2. stupně potřebují osoby, které v rámci svých profesních činností přicházejí do styku s herbicidy, ale zároveň je také nakupují a plánují jejich používání ve vlastním podniku. Jedná se zejména o soukromé zemědělce, farmáře, manažery a podnikové pracovníky (agronomové), kteří řídí ochranu rostlin a zodpovídají za ostatní pracovníky (držitele osvědčení 1. stupně). Osvědčení 2. stupně je určeno i pro manažery a pracovníky služeb, kteří realizují ochranu rostlin druhým osobám či subjektům, dále pro pracovníky technických zařízení jiných odvětví a lesního hospodářství a pro osoby, které plánují a organizují činnost spojenou s aplikací a nákupem chemických postřiků a řídí pracovníky s osvědčením 1. stupně. Pracovníci získají osvědčení 2. stupně s délkou platnosti 5 let po absolvování kurzu a úspěšném složení zkoušky. Osvědčení s platností 5 let vydává ÚKZÚZ na základě úspěšně vykonané zkoušky. Platnost osvědčení lze prodloužit na základě absolvování doplňujícího školení, které musí být absolvováno v době platnosti osvědčení 2. stupně, jinak se musí absolvovat znovu kompletní zkouška.
• Osvědčení 3. stupně je určeno pro osoby, které v rámci svých profesních činností poskytují poradenství v oblasti ochrany rostlin, distribuují přípravky pro profesionální použití, pořádají základní kurzy k získání osvědčení 1. nebo 2. stupně. Pracovníci získají osvědčení 3. stupně s délkou platnosti 5 let za předpokladu, že mají vzdělání podle § 82 odst. 2 nebo 5 zákona č. 326/2004 Sb. ve znění zákona č. 199/2012 Sb. nebo úspěšně vykonají zkoušku u ÚKZÚZ (zkouška je písemná i ústní). Platnost tohoto osvědčení lze prodloužit před jejím uplynutím na základě absolvování doplňujícího školení a úspěšně vykonané zkoušky. Bez zkoušky získají toto osvědčení pouze absolventi magisterských či doktorských studijních programů Rostlinolékařství, celoživotního vzdělávání oboru Rostlinolékařství, držitelé vědecké hodnosti Rostlinolékařství či Ochrany rostlin, absolventi zahraniční VŠ v oboru Rostlinolékařství, osvědčení s platností 5 let vydává ÚKZÚZ na základě doložení dokladu o absolvování výše uvedeného vzdělání (odkaz).

Odborně způsobilé osoby znají v rozsahu stupně svého osvědčení (I. až III.) pravidla správného a bezpečného používání přípravků vč. povinnosti jejich používání evidovat nejpozději následující pracovní den po aplikaci apod. Zákon 326/2004 Sb. stanoví v § 79 c) a g) sankce pro fyzické nebo právnické osoby za používání přípravků v rozporu s předpisy nebo za nakládání s přípravky bez Osvědčení o odborné způsobilosti. Za porušení povinností uvedených ve výše jmenovaných paragrafech může ÚKZUZ uložit fyzické osobě pokutu až 40 000 Kč, v případě právnické osoby může být ve správním řízení uložena pokuta až do 1 milionu korun. V případě některých porušení lze také uložit zákaz činnosti až na dobu 2 let.

Důležité je tedy nejen znát pravidla pro nakládání s přípravky, veškerá omezení jejich použití, ale také vybavit pracovníky provádějící aplikaci přípravků kopií platného osvědčení.

Omezení použití přípravků       

Při výběru vhodného herbicidu je třeba se řídit všemi omezeními danými zákony a předpisy. Profesionální uživatel je například povinen přijmout opatření k minimalizaci rizik aplikace přípravku pro životní prostředí, necílové organismy a biodiverzitu.  Při výběru rovněž musí upřednostnit přípravky, které představují nízké riziko nebo přijmout opatření vedoucí ke snížení rizika z hlediska zdraví lidí, pokud ošetřované pozemky nebo objekty využívají, nebo do nich mají přístup pracovníci v zemědělství, nebo se jedná o oblasti využívané širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami obyvatel. Dle zkušeností je potřeba již při plánování používání herbicidů věnovat pozornost umístění včelstev, chovatelských zařízení pro chov ryb, dále pak kulturním porostům včetně zahrádek, záhumenků a veřejné zeleně.

Chemické metody lze obecně sice použít po celé vegetační období, pro jednotlivé druhy invazních rostlin se ale může lišit jejich účinnost v závislosti na vegetační fázi, ve které se nacházejí (viz dále). Z hlediska zabránění poškození tzv. necílových organismů je vhodné aplikovat postřiky bodově, nikoli plošně, a pokud možno na ranější vývojové fáze. Tam, kde to není vhodné z hlediska účinnosti metody (např. u podzimního ošetření křídlatek) je potřeba postupovat při aplikaci vždy směrem od okolních porostů do středu lokality, nebo od stromů a keřů směrem k zatravněným plochám apod. U vodních toků a ploch postupujeme vždy směrem od vody a používáme pouze přípravky do těchto míst povolené, úlet aerosolu je třeba minimalizovat použitím vhodných trysek nebo nástavců.

Při použití přípravků na regulaci plevelů je třeba respektovat pravidla a opatření, která jsou uváděna v návodech k použití pro správnou aplikaci přípravků. Každé použití pesticidů může znamenat riziko pro životní prostředí a přípravky mohou způsobit nevratné změny ve složkách životního prostředí, pokud zásady správné aplikace přípravků nejsou dodrženy. Složkami životního prostředí rozumíme zejména podzemní a povrchové vody a necílové organismy.

Již před každým nákupem přípravku je nutné si podrobně prostudovat v online registru jeho podmínky použití a informace vedoucí k ochraně zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. V současnosti dochází k přeregistrování velkého počtu přípravků v návaznosti na platnou legislativu Evropské unie.  Přípravky, jejichž použití bylo známo např. v loňském roce, se mohou lišit v současnosti ve svých indikacích, podmínkách pro ochranu lidí i životního prostředí, ale i v jiných parametrech. Je potřeba sledovat tzv. SPe věty, které jsou uvedeny na etiketě přípravku a jsou důležité pro ochranu vod a životního prostředí. Novinkou je označování přípravků dle Nařízení (ES) č. 1272/2008, kdy od 1. 6. 2015 musí být přípravky na ochranu rostlin klasifikovány dle tohoto nařízení. Jedná se o změnu, která výrazně zasáhne jak do množství, tak do výběru pesticidů.

Ochrana vod

Aplikace přípravků jsou zakázány ve vzdálenosti 10 metrů od podzemního nebo povrchového zdroje pitné vody, pokud pro tento zdroj nebylo stanoveno ochranné pásmo podle vodního zákona, vzdálenost 10 metrů se počítá od odběrného zařízení (§ 52a) zákona 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči).

Ochranná pásma vodních zdrojů (OPVZ) řeší § 30 vodního zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění. Se změnou vodního zákona byla původní pásma hygienické ochrany vod (PHO) nahrazena ochrannými pásmy vodních zdrojů (OPVZ), v mnohých materiálech však přetrvává označení PHO. 

V tomto kontextu je nutné upozornit na výklad zákona o vodách (č. 254/2001 Sb.), kdy je nutné dle § 39 odst. 7 před užití herbicidů a likvidací invazů u vodních ploch požádat krajský úřad jako příslušný vodoprávní úřad o výjimku k použití závadných látek!

Tato výjimka je z důvodu opatrnosti nutná, přestože ze strany Státní rostlinolékařské správy (později ÚKZÚZ), jež schvaluje Seznam povolených přípravků, nebyl přípravek (v tomto konkrétním případě Roundup Biaktiv) vnímán jako závadná látka dle vodního zákona. Dle dřívějšího vyjádření SRS je dokonce možné bez jakékoliv výjimky aplikovat přípravky s účinnou látkou glyfosát i ve II. PHO povrchových vod.

Ochranná pásma se stanovují u vodních zdrojů využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou (nikoliv užitkovou jako v minulosti) s průměrným odběrem nad 10 000 m³ za rok. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou. Z hlediska použití přípravků na ochranu rostliny, tedy i herbicidů, dělíme ochranná pásma na:

• Ochranné pásmo I. stupně podzemních a povrchových vod, ve kterém je použití všech herbicidů zcela vyloučeno. Ochranná pásma I. stupně slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení.
• Ochranné pásmo II. stupně podzemních a povrchových vod, ve kterých je použití přípravků vyloučeno, pokud nesplňuje kritéria bezpečnosti. Kritéria byla stanovena na základě dohody mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR. Podle těchto kritérií ÚKZÚZ rozhoduje, zda bude nebo nebude přípravek vyloučen z ochranného pásma II. stupně. Ochranná pásma II. stupně slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vody. Ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně ochranného pásma I. stupně. Může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu. Vodoprávní úřad může ochranné pásmo II. stupně, je-li to účelné, stanovovat postupně po jednotlivých územích.

V současné době nejsou všechna pásma PHO na území ČR nahrazena ochrannými pásmy (OPVZ), ale postupně dochází k jejich vymezení. Přípravek, který je vyloučen z ochranného pásma II. st. podzemních a nebo povrchových vod, nesmí být používán ani na území, kde jsou dosud vyměřena pouze pásma PHO (např. Bofix, Dicopur MP).

Znění vět, které označují, zda je či není přípravek vyloučen z ochranného pásma II. st., jsou uvedena na etiketě takto:

• Přípravek je vyloučen z použití v ochranném pásmu II. stupně zdrojů podzemní a/nebo povrchové vody (např. tryclopyr).
• Přípravek není vyloučen z použití v ochranném pásmu II. stupně zdrojů a/nebo povrchové vody (např. glyfosát).
• Přípravek je vyloučen z použití v ochranném pásmu II. stupně zdrojů podzemní a/nebo povrchové vody pro … (vyjmenovat plodiny, pro které je vyloučen).
• Nezařazeno (tzn. přípravek není dosud zařazen z hlediska použití v OP II. stupně). 

Pro ochranu podzemních vod se mimo ochranné pásmo II. st. používají ještě tyto limitní věty:

• SPe 1: Za účelem ochrany podzemní vody neaplikujte tento přípravek nebo jiný, jestliže obsahuje účinnou látku X, vícekrát než jednou za 3 roky.
• SPe 2: Za účelem ochrany podzemní vody přípravek neaplikujte na půdách (zpřesňující údaje o druhu půdy).

Ochrana necílových organismů

Necílovými organismy, které je nutné chránit, jsou ptáci, savci, vodní organismy, včely, necíloví členovci, půdní mikroorganismy, půdní makroorganismy a necílové rostliny. Ochranu necílových organismů zajišťují v souladu s vyhláškou č. 327/2012 Sb. o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů, při použití přípravků na ochranu rostlin také omezení uváděná na etiketách výrobků jako tzv. limitní věty. Při hodnocení přípravků v registračním řízení je posuzována jejich škodlivost a toxicita k modelovým zástupcům těchto skupin z hlediska krátkodobých a dlouhodobých rizik dle požadavků vyhlášky č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin, v platném znění.

Důležitá je ochrana včel a dalších opylovačů. Včely mohou být vystaveny účinkům přípravků, pokud navštěvují kvetoucí rostliny na pozemku nebo v jeho okolí, anebo při přeletu za potravou. Ohrožena úletem přípravku mohou být i samotná stanoviště včelstev. Přípravek může být klasifikován jako nebezpečný nebo zvlášť nebezpečný pro včely. Možnosti jeho aplikace jsou pak omezeny podle vyhlášky č. 327/2012 Sb. (mimo jiného ohlašovací povinnost a omezení termínu aplikace). Dále může být aplikace omezena limitní větou (SPe 8)která např. určí, na jak dlouho musí být zakryta včelstva nebo stanoví jiné ochranné opatření.

Přípravky jsou také klasifikovány podle nebezpečnosti pro vodní organismy samostatnými R-větami. Klasifikace R-větami nevyjadřuje riziko spojené s použitím přípravku podle návodu k použití, ale riziko, které představuje koncentrovaný přípravek a jeho obal pro vodní prostředí. Obecně je potřeba dodržovat zásadu, že voda pro přípravu postřiků nesmí být nabírána z vodních toků, protože hrozí riziko kontaminace vody zbytky postřiků v nádobách. Obaly ani postřikovače a jejich části nesmí být oplachovány v blízkosti vod, nespotřebované roztoky je nutné likvidovat v souladu s příslušnými zákony, nikoli vylévat na pozemky. Obaly od přípravků jsou zpravidla klasifikovány jako nebezpečný odpad.

Vyhledávání v elektronickém registru přípravků

Potřebné údaje jsou každoročně uváděny v publikaci Seznam povolených přípravků na ochranu rostlin Registr přípravků je volně ke stažení na webových stránkách MZe a ÚKZÚZ (odkaz).  

Pro vyhledávání přípravků na ochranu rostlin (POR) je možné využít registr na portále e AGRI dle níže uvedených návodů (odkaz).

 Při vyhledávání přípravků s omezením použití v ochranných pásmech vodních zdrojů je postup následující: Registr přípravků na ochranu rostlin > Vyhledávání v registru > Výběr dle omezení pro použití > Výběr z předdefinovaných filtrů.

Uživatel je vždy povinen se řídit návodem k použití na obalu přípravku. Zároveň musí sledovat změny registrace přípravků, konec platnosti rozhodnutí o registraci a konec platnosti jeho používání. Pro jednu účinnou látku bývá produkováno často více herbicidů s různými obchodními názvy, před použitím přípravku doporučujeme prověřit údaje na webových stránkách ÚKZUZ. Například pro Garlon New je zde uvedeno, že přípravek se nesmí používat na podzim v II. pásmu ochrany podzemních vod a mimo tato pásma se smí použít na podzim pouze jedenkrát za dva roky. Podrobný výklad údajů na etiketách lze nalézt na webu eAGRI (odkaz). Profesionální uživatelé mají povinnost vést záznamy o použití přípravků, podrobnosti o jejich obsahu stanovuje vyhláška 32/2012 o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin.